Kdo nebude psat komentare na blog, tomu nic neprivezeme!!!!
M+K
úterý 26. února 2008
Prvni ctvrtina za nami
Ahoj,
zdravim veschny ctenare naseho blogu, ktere jsme jeste neodradili.
Za horizont
Nas pobyt tady se prehoupl do sve druhe ctvrtiny a my uz si pomalu zaciname zvykat. Plaze okolo Samary uz hlavne me a Katce zacinaji pripadat male a pokukujeme po mape Kostariky, abychom zjistili co vse muzeme realne stihnout navstivit. S dopravou je to tu tezke, na nektera mista je treba i brodit reky nebo jet 11 hodinovou oklikou, coz se nam v mistnim vedru moc nechce. Nic jineho nam ale brzy nezbyde :-) Autobusy pro Americany jsou sice pohodlne a jezdi vsude, ale jsou nehorazne drahe. Kostaricke autobusy jezdi dokonce jeste na vice mist, nez ty, pro americany, ale jezdi dlouho, nepravidelne a zastavka autobusu nikdy neobsahuje jizdni rad. Zato vsak zastavi casto, i kdyz na ne zamavate u cesty. Hodni Kostaricane nenechaji nikoho slapat, ani kdyz jsou ridici rychlikoveho busu. :-)
Nejak to ale nakonec pujde, koneckoncu nemusime jezdit pres celou Kostariku, dost parku je i blizko nas, do tech se asi podivame i autobusem. Na Arenal mozna pojedeme drahym busem a vsichni, ale to se jeste uvidi. Kazdopadne asi pada vylet do Nicaraguy. Gumil je silene zadluzen a musi pracovat a o Nicaragui prohlasuje, ze je nebezpecna. Gumil je clovek, ktery prejel autobusem z Mexico city az do Kostariky (5 dni), zije tu uz nekolik let, a nekolikrat v Nikaragui byl. Kdyz on rekne, ze je to nebezpecne, pak ja mu to verim. Mozna se to jeste nejak vymysli (zaplatime mu usly zisk :-)ale Nicaragua spis pada. O to vic chceme projezdit aspon Kostariku, i kdyz to bude veeeeelmi narocne.
Mnohe ctenare jiste zajimaji i nase dalsi dosavadni zazitky. Zde jsou:
Plaze, vyhlidky
Kostarika je uzasna v tom, kolik nadhery je soustredeno na male plose. V nedeli (nebo co to bylo za den) jsme byli na nekolika vyhlidkach, kam jsem si nevzal stativ a nemohl tak zachytiti ohromujici scenerie plazi a more na panoramaticka fota. Jak typicke. Vyhledy ovsem byly na kopecku (prekvapive), na ktery jsme museli vystoupat. Verte, ze v 35stupnovem vedru to nebylo nic lehkeho. Malicko jsme si poopravili predstavy o tom, jak dlouhe prochazky jungli jsme schopni absolvovat :-) Nakonec jsme sli na plaz, kde se sice nedalo moc koupat, ale zabava tam byla.
Plaz byla velmi mala a ze samych oblazku, vlny tam s nimy smykaly tak, ze jsme na sebe museli porvavat. A s kazdou vlnou priletel ne pisek, jak je to normalni, ale oblazky a kaminky, obcas az velikosti pesti. Rikali jsme tomu prirodni peeling nartu :-) Nafotili jsme i nejake opice a kvety bananu, natrhali si limetky (byly bio, i kdyz se to na nich nepise), mame hromady fotek, jsme jak japonsti turiste v Praze :-)
Rybareni
Vcera jsme vyarzili na ryby, rybari nam prodali sardinky na navnadu a dali obrovskou rybu na jidlo. Byla celkem dobra neco mezi tunakem a hovezim :-) Robert pak neuspesne chytal, zatimco my ostatni jsme bud posedavali a opalovali se na dramatickem skalisku (z nehoz jsme chytali ryby) a nebo snorchlovali. Kdyz vezmete do ruky sardinku, roztrhnete ji a prasite maso pod sebe, zacnou se pod vami rojit desitky ryb, je to fakt prima - jako plavat v akvarku. Koralovy utes z National Geografic to neni, ale zabava ano :-) Blbe bylo, ze zpet na skalisko se muselo pres uzemi morskych jezku a popichat se o ne je opravdu neprijmne. Jakmile se dotknete jejich jemnych trnu, okamzite se ulomi, takze nejdou vyndat, jsou jich desitky a tak polovinu nejmin je treba nechat vyhnisat. Mel jsem z nich trochu respekt, ale kdyz mi Honza pujcil sve sandale (ja mel jsn trepky), statecne jsem se pres ne probojoval do vody i ja. Ryby jsme nakonec nechytli a museli na jinou plaz. Tam se sice dalo krasne koupat, ale prisel pan, ktery tam mel svuj domek z palmovych listu a vlniteho plechu (oblibeny stavebni material) s tim, ze z reky vyplaval do more krokodyl. Pry tam zije a chvili je v mori, chvili v rece. Asi tak pet minut pred tim jsem navrhl, ze poplavu k bojce asi 50m od brehu a asi pet minut potom jsme ho u te bojky videli. Jeste ze jsem liny!!!
Vecer jsme jeste sli na Canopy tour. Atrakce, ktera je v Kostarice casta a oblibena - jde o to, ze chodite po plosinkach na urovni korun stromu a pozorujete biotop. Obcas se svezete na lane - hura dobrodruzo - a tak. V Samare je taky jedna a tak jsme si rekli, hergot tisicovka sem, tisicovka tam, to si dame. A stalo to za to.
Nejprve jsme dostali sedaky, skoby a kladku. Pak jsme vysli po mustku jako z "Indiana Jones a chram zkazy", akorat ze z dratu a poradnych prkynek. Vylezli jsme na plosinku z prkynek, kterym v tu chvili nikdo z nas neveril a zjistili ze to nebude zadna sranda. No nakonec byla ale kazdy z nas se alespon chvilku klepal jak ratlik - dal jsme totiz jezdili z plosinky na plosinku po ocelovych lanech na kladkach. Zadne chozeni po plosinkach, jen frrrrr zase na dalsi. Uprostred prestavka na jidlo, piti a dalsi posilneni. Byla to fakt sranda vecer jsme sli spat vsichni brzo a ja prvni, utahani jako psi.
Dneska jsme meli ukazkove odpocinkovy den, vsichni se flakali jak o zivot a taky jsme nakoupili. K veceri budou zase krevety, kdo to ma porad jist :-) (Ba ne, mame je teprve po treti.)
Mejte se vsichni krasne, samozrejme pozdravy posila i Katka, dokonce i Honza s Evickou, modri vedi komu.
Jo a chci premluvit Katku, ktera mne uz trosku osocuje, ze vedu blog bez ni, aby taky neco napsala. Tak mi drzte palce.
zdravim veschny ctenare naseho blogu, ktere jsme jeste neodradili.
Za horizont
Nas pobyt tady se prehoupl do sve druhe ctvrtiny a my uz si pomalu zaciname zvykat. Plaze okolo Samary uz hlavne me a Katce zacinaji pripadat male a pokukujeme po mape Kostariky, abychom zjistili co vse muzeme realne stihnout navstivit. S dopravou je to tu tezke, na nektera mista je treba i brodit reky nebo jet 11 hodinovou oklikou, coz se nam v mistnim vedru moc nechce. Nic jineho nam ale brzy nezbyde :-) Autobusy pro Americany jsou sice pohodlne a jezdi vsude, ale jsou nehorazne drahe. Kostaricke autobusy jezdi dokonce jeste na vice mist, nez ty, pro americany, ale jezdi dlouho, nepravidelne a zastavka autobusu nikdy neobsahuje jizdni rad. Zato vsak zastavi casto, i kdyz na ne zamavate u cesty. Hodni Kostaricane nenechaji nikoho slapat, ani kdyz jsou ridici rychlikoveho busu. :-)
Nejak to ale nakonec pujde, koneckoncu nemusime jezdit pres celou Kostariku, dost parku je i blizko nas, do tech se asi podivame i autobusem. Na Arenal mozna pojedeme drahym busem a vsichni, ale to se jeste uvidi. Kazdopadne asi pada vylet do Nicaraguy. Gumil je silene zadluzen a musi pracovat a o Nicaragui prohlasuje, ze je nebezpecna. Gumil je clovek, ktery prejel autobusem z Mexico city az do Kostariky (5 dni), zije tu uz nekolik let, a nekolikrat v Nikaragui byl. Kdyz on rekne, ze je to nebezpecne, pak ja mu to verim. Mozna se to jeste nejak vymysli (zaplatime mu usly zisk :-)ale Nicaragua spis pada. O to vic chceme projezdit aspon Kostariku, i kdyz to bude veeeeelmi narocne.
Mnohe ctenare jiste zajimaji i nase dalsi dosavadni zazitky. Zde jsou:
Plaze, vyhlidky
Kostarika je uzasna v tom, kolik nadhery je soustredeno na male plose. V nedeli (nebo co to bylo za den) jsme byli na nekolika vyhlidkach, kam jsem si nevzal stativ a nemohl tak zachytiti ohromujici scenerie plazi a more na panoramaticka fota. Jak typicke. Vyhledy ovsem byly na kopecku (prekvapive), na ktery jsme museli vystoupat. Verte, ze v 35stupnovem vedru to nebylo nic lehkeho. Malicko jsme si poopravili predstavy o tom, jak dlouhe prochazky jungli jsme schopni absolvovat :-) Nakonec jsme sli na plaz, kde se sice nedalo moc koupat, ale zabava tam byla.
Plaz byla velmi mala a ze samych oblazku, vlny tam s nimy smykaly tak, ze jsme na sebe museli porvavat. A s kazdou vlnou priletel ne pisek, jak je to normalni, ale oblazky a kaminky, obcas az velikosti pesti. Rikali jsme tomu prirodni peeling nartu :-) Nafotili jsme i nejake opice a kvety bananu, natrhali si limetky (byly bio, i kdyz se to na nich nepise), mame hromady fotek, jsme jak japonsti turiste v Praze :-)
Rybareni
Vcera jsme vyarzili na ryby, rybari nam prodali sardinky na navnadu a dali obrovskou rybu na jidlo. Byla celkem dobra neco mezi tunakem a hovezim :-) Robert pak neuspesne chytal, zatimco my ostatni jsme bud posedavali a opalovali se na dramatickem skalisku (z nehoz jsme chytali ryby) a nebo snorchlovali. Kdyz vezmete do ruky sardinku, roztrhnete ji a prasite maso pod sebe, zacnou se pod vami rojit desitky ryb, je to fakt prima - jako plavat v akvarku. Koralovy utes z National Geografic to neni, ale zabava ano :-) Blbe bylo, ze zpet na skalisko se muselo pres uzemi morskych jezku a popichat se o ne je opravdu neprijmne. Jakmile se dotknete jejich jemnych trnu, okamzite se ulomi, takze nejdou vyndat, jsou jich desitky a tak polovinu nejmin je treba nechat vyhnisat. Mel jsem z nich trochu respekt, ale kdyz mi Honza pujcil sve sandale (ja mel jsn trepky), statecne jsem se pres ne probojoval do vody i ja. Ryby jsme nakonec nechytli a museli na jinou plaz. Tam se sice dalo krasne koupat, ale prisel pan, ktery tam mel svuj domek z palmovych listu a vlniteho plechu (oblibeny stavebni material) s tim, ze z reky vyplaval do more krokodyl. Pry tam zije a chvili je v mori, chvili v rece. Asi tak pet minut pred tim jsem navrhl, ze poplavu k bojce asi 50m od brehu a asi pet minut potom jsme ho u te bojky videli. Jeste ze jsem liny!!!
Vecer jsme jeste sli na Canopy tour. Atrakce, ktera je v Kostarice casta a oblibena - jde o to, ze chodite po plosinkach na urovni korun stromu a pozorujete biotop. Obcas se svezete na lane - hura dobrodruzo - a tak. V Samare je taky jedna a tak jsme si rekli, hergot tisicovka sem, tisicovka tam, to si dame. A stalo to za to.
Nejprve jsme dostali sedaky, skoby a kladku. Pak jsme vysli po mustku jako z "Indiana Jones a chram zkazy", akorat ze z dratu a poradnych prkynek. Vylezli jsme na plosinku z prkynek, kterym v tu chvili nikdo z nas neveril a zjistili ze to nebude zadna sranda. No nakonec byla ale kazdy z nas se alespon chvilku klepal jak ratlik - dal jsme totiz jezdili z plosinky na plosinku po ocelovych lanech na kladkach. Zadne chozeni po plosinkach, jen frrrrr zase na dalsi. Uprostred prestavka na jidlo, piti a dalsi posilneni. Byla to fakt sranda vecer jsme sli spat vsichni brzo a ja prvni, utahani jako psi.
Dneska jsme meli ukazkove odpocinkovy den, vsichni se flakali jak o zivot a taky jsme nakoupili. K veceri budou zase krevety, kdo to ma porad jist :-) (Ba ne, mame je teprve po treti.)
Mejte se vsichni krasne, samozrejme pozdravy posila i Katka, dokonce i Honza s Evickou, modri vedi komu.
Jo a chci premluvit Katku, ktera mne uz trosku osocuje, ze vedu blog bez ni, aby taky neco napsala. Tak mi drzte palce.
sobota 23. února 2008
Dny na Kostarice plynou...
Tak jsem se po trech dnech opet dokopal na chvilku do kavarny, abych sepsal dalsi davku zazitku.
Vzhledem k tomu, ze Gumil je surfar, byli jsme predevcirem (ve ctvrtek) zkouset jezdit na plazi Mela Gibsona. Ano, ctete spravne, je to TEN Mel Gibson: Umuceni, Statecne srdce, Mad Max. Bohuzel se vsak nemohl zastavit, aby nam osobne podekoval za navstiveni plaze a popil s nami obligatni Cuba Libre :-)
Plaz skutecne patri Melu Gibsonovi, stejne jako okolnich 70-80 hektaru jungle, kterou Mel (a to ho slechti) udrzuje jako rezervaci - tj se tam nesmi. Kostaricka vlada vsak ve sve nekonecne moudrosti vymyslela zakon, podle ktereho je kazda plaz statni a pokud vlastnite pozemek, ktery ji celou obklopuje, musite zridit pristupovou cestu. Tak se da dostat na kteroukoli plaz na Kostarice.
Mel z toho mozna blahem nerici, ale my Kostaricke vlade tleskame, protoze plaz je opravdu nadherna. Mel si vybral dobre :-)
Surfing
Kdo si mysli, ze surf je sport pro debilky, kteri se radi produciruji po plazi a pak naskoci na prkno a jedou, je vedle.
1) Stoupnout si na prkno ve vode je temer nemozne, pry to clovek zvladne az tak po trech mesicich.
2) Je treba cist vlny - neco jako na vode, clovek musi proste koukat, aby zjistil, kterou lnu ma zkusit a kterou ne.
3) Dobre vlny jsou az tak cca 30-50 metru od brehu, nekdy i vice. Zkuste si v pripboji s prknem, ktere s vami smyka, ukraulovat v mori 50m.
4) Mezi surfari existuje jakysi slozity system zasad, ktere maji charakter rytirskeho chovani a pokud je nedodrzujete moc si nezajezdite a klidne dostanete i pres hubu (od kluku, ktery denne nakraulujou 1-2 km nejmin)
No a abych vas dlouho nenapinal, samozyrejme jsme to s Gumilem zkouseli. Par lidi se s prknem nedostalo ani od brehu, ale nejmenovanym borcum se to s vypetim sil a vynalozenim prirozene sikovnosti podarilo. Netvrdim, ze jsem na prkne stal, mozna se mi podarilo popojet na jedne-dvou vlnkach a pak mi dosly sily. Na vlnach se vsak da jezdit i bez prkna - tomu se tu vsichni pilne venujeme s promenlivymi uspechy.
Vecer jsme si s Kacenkou jeste prosli plaz, kde jsou legrqcni kolonie krabu. Vubec zvirat je tu neuveritelne hodne. V nasi zdevastovane toxicke Evrope s tradici niceni prirody dlouhou 2000 let jsou zvirata spise zvlastnosti. Tady jsme videli dvakrat krokodyly v rece (jsou v kazde klidnejsi rece), albatrosy, cerne supy, opice (ktere nemaji rady auta a vzdycky na ne krici, coz vime, protoze mame opice asi tri stromy od naseho domecku), kraby, ryby, mistni veverky, leguany, jesterky co umi behat po zdi (jedna byla u Gumila v kuchyni) atd. atd. atd. Nepocitaje v to psa a kocku, kteri se k nam pridali. Zrejme jsme v okoli jedni z mala, kteri se k nim chovaji hezky. Obzvlaste schizofrenni je kocka. K tem tu lide asi moc vztah nemaji a tak na nas nejdriv sycela a nepriblizila se na tri metry. Pak dostala o Roberta rybi hlavu. malem ho za to sekla, ale nakonec se dala ochcocit. Ne ze by nesekala lidi, co se ji snazi pohladit, ale uz spi pod stolem :-)
Trh
Vcera jsme byli na trhu v Nicoye. Musime si zacit sami varit, abysme tu neutratili moc penez, ale neni to lehke. Kramy tu maji stejny vyber, jako u nas, jenze se vsechno jmenuje spanelsky, na procitani etiket jsme prilis sexy a stejne to casto nepomuze. To je holt to objevovani novych zemi. Kolumbus objevoval ostrovy a reky, my objevujeme, co je v te ktere plechovce v supermarketu.
Na trh jsme se proto tesili, ale bohuzel, Bikaner, Rajasthan (uzasne barevny trh v Indii) se nekonal. Trh byl dosti maly, ale ovoce levne a cerstve, koupili jsme papayu, banany, melouny a tropicke ovoce, jehoz nazev si nikdy nezpamatuji (vice druhu) a pak jeli na farmu, kde jsme koupili (ted se drzte) 40 zlutych melounu za 3000Ç, tedy cca 120 korun.
Vecer jsme jeste chteli jezdit na vlnach, ale stihli jsme se maximalne tak vykoupat. Uplne vecer jsme se sli podivat ke Gumilovi do pizzerie, kde pracuje a nechali jsme tam tolik penez, ze budeme asi chvili zase jen varit .-) Ale stalo to za to.
Jidlo
Co se tyka jidla tady, neni to zadne komplikovana kultura, fazole, ryze, neco k tomu. Krasne je, ze je vsechno cerstve a je toho hodne. Na snidane chodime k pani, ktera ma malou sodu vedle naseho domu. Soda je takova restaurace, kde se neprodava alkohol. Pani je dost pobozna a nastene ma plakaty s napisy jako "Hospodin je muj pastyr" a podobne. Je fakt v pohode, mila, sice ji vsechno trva, ale to je tu normalni. Chodime k ni na snidane, ktere spocivaji v jidle Gallo pinto - fazole s ryzi, vajicko, toast na to kolikkdosni tabasca a domacich papricek. K tomu cerstvy juice a kafe. Parada :-) Do restauraci asi moc chodit nebudeme, je to prece jen levne spise pro amiky a pokud Vam vrchni primo neradi co ano a co ne, tak se vybira tezko.
Dalsi plany
Zaciname se podezrele zasekavat v Samare, chteli bychom jeste sjezdit nejake narodni parky - Corcovado - park, ktery obsahuje 3% svetove biodiverzity (myslim ze to znamena pocet druhu, ktere jeste nevyhynuly) a je to obrovska, ne prilis navstevovane rezervace na poloostrove Osa na jihu. Da se v ni i chodit a spat, tak to bychom radi stihli. Pak jsou tu aktivni vulkam Arenal (ze ktereho skutecne tece lava) a pobliz nejproflaklejsi park Monte verde. Je toho vic, nejprve asi pojedeme na jih naseho poloostrova na tripatrovy vodopad v pobrezni rezervaci a na mistni canopy tour - chozeni po mustkach v korunach stromu a jezdeni na lane mezi nimi.
Uz budu koncit. Mejte se doma vsichni hezky a po vikendu zase napisu. Samozrejme vsechny pozdravuej Katka.
Vzhledem k tomu, ze Gumil je surfar, byli jsme predevcirem (ve ctvrtek) zkouset jezdit na plazi Mela Gibsona. Ano, ctete spravne, je to TEN Mel Gibson: Umuceni, Statecne srdce, Mad Max. Bohuzel se vsak nemohl zastavit, aby nam osobne podekoval za navstiveni plaze a popil s nami obligatni Cuba Libre :-)
Plaz skutecne patri Melu Gibsonovi, stejne jako okolnich 70-80 hektaru jungle, kterou Mel (a to ho slechti) udrzuje jako rezervaci - tj se tam nesmi. Kostaricka vlada vsak ve sve nekonecne moudrosti vymyslela zakon, podle ktereho je kazda plaz statni a pokud vlastnite pozemek, ktery ji celou obklopuje, musite zridit pristupovou cestu. Tak se da dostat na kteroukoli plaz na Kostarice.
Mel z toho mozna blahem nerici, ale my Kostaricke vlade tleskame, protoze plaz je opravdu nadherna. Mel si vybral dobre :-)
Surfing
Kdo si mysli, ze surf je sport pro debilky, kteri se radi produciruji po plazi a pak naskoci na prkno a jedou, je vedle.
1) Stoupnout si na prkno ve vode je temer nemozne, pry to clovek zvladne az tak po trech mesicich.
2) Je treba cist vlny - neco jako na vode, clovek musi proste koukat, aby zjistil, kterou lnu ma zkusit a kterou ne.
3) Dobre vlny jsou az tak cca 30-50 metru od brehu, nekdy i vice. Zkuste si v pripboji s prknem, ktere s vami smyka, ukraulovat v mori 50m.
4) Mezi surfari existuje jakysi slozity system zasad, ktere maji charakter rytirskeho chovani a pokud je nedodrzujete moc si nezajezdite a klidne dostanete i pres hubu (od kluku, ktery denne nakraulujou 1-2 km nejmin)
No a abych vas dlouho nenapinal, samozyrejme jsme to s Gumilem zkouseli. Par lidi se s prknem nedostalo ani od brehu, ale nejmenovanym borcum se to s vypetim sil a vynalozenim prirozene sikovnosti podarilo. Netvrdim, ze jsem na prkne stal, mozna se mi podarilo popojet na jedne-dvou vlnkach a pak mi dosly sily. Na vlnach se vsak da jezdit i bez prkna - tomu se tu vsichni pilne venujeme s promenlivymi uspechy.
Vecer jsme si s Kacenkou jeste prosli plaz, kde jsou legrqcni kolonie krabu. Vubec zvirat je tu neuveritelne hodne. V nasi zdevastovane toxicke Evrope s tradici niceni prirody dlouhou 2000 let jsou zvirata spise zvlastnosti. Tady jsme videli dvakrat krokodyly v rece (jsou v kazde klidnejsi rece), albatrosy, cerne supy, opice (ktere nemaji rady auta a vzdycky na ne krici, coz vime, protoze mame opice asi tri stromy od naseho domecku), kraby, ryby, mistni veverky, leguany, jesterky co umi behat po zdi (jedna byla u Gumila v kuchyni) atd. atd. atd. Nepocitaje v to psa a kocku, kteri se k nam pridali. Zrejme jsme v okoli jedni z mala, kteri se k nim chovaji hezky. Obzvlaste schizofrenni je kocka. K tem tu lide asi moc vztah nemaji a tak na nas nejdriv sycela a nepriblizila se na tri metry. Pak dostala o Roberta rybi hlavu. malem ho za to sekla, ale nakonec se dala ochcocit. Ne ze by nesekala lidi, co se ji snazi pohladit, ale uz spi pod stolem :-)
Trh
Vcera jsme byli na trhu v Nicoye. Musime si zacit sami varit, abysme tu neutratili moc penez, ale neni to lehke. Kramy tu maji stejny vyber, jako u nas, jenze se vsechno jmenuje spanelsky, na procitani etiket jsme prilis sexy a stejne to casto nepomuze. To je holt to objevovani novych zemi. Kolumbus objevoval ostrovy a reky, my objevujeme, co je v te ktere plechovce v supermarketu.
Na trh jsme se proto tesili, ale bohuzel, Bikaner, Rajasthan (uzasne barevny trh v Indii) se nekonal. Trh byl dosti maly, ale ovoce levne a cerstve, koupili jsme papayu, banany, melouny a tropicke ovoce, jehoz nazev si nikdy nezpamatuji (vice druhu) a pak jeli na farmu, kde jsme koupili (ted se drzte) 40 zlutych melounu za 3000Ç, tedy cca 120 korun.
Vecer jsme jeste chteli jezdit na vlnach, ale stihli jsme se maximalne tak vykoupat. Uplne vecer jsme se sli podivat ke Gumilovi do pizzerie, kde pracuje a nechali jsme tam tolik penez, ze budeme asi chvili zase jen varit .-) Ale stalo to za to.
Jidlo
Co se tyka jidla tady, neni to zadne komplikovana kultura, fazole, ryze, neco k tomu. Krasne je, ze je vsechno cerstve a je toho hodne. Na snidane chodime k pani, ktera ma malou sodu vedle naseho domu. Soda je takova restaurace, kde se neprodava alkohol. Pani je dost pobozna a nastene ma plakaty s napisy jako "Hospodin je muj pastyr" a podobne. Je fakt v pohode, mila, sice ji vsechno trva, ale to je tu normalni. Chodime k ni na snidane, ktere spocivaji v jidle Gallo pinto - fazole s ryzi, vajicko, toast na to kolikkdosni tabasca a domacich papricek. K tomu cerstvy juice a kafe. Parada :-) Do restauraci asi moc chodit nebudeme, je to prece jen levne spise pro amiky a pokud Vam vrchni primo neradi co ano a co ne, tak se vybira tezko.
Dalsi plany
Zaciname se podezrele zasekavat v Samare, chteli bychom jeste sjezdit nejake narodni parky - Corcovado - park, ktery obsahuje 3% svetove biodiverzity (myslim ze to znamena pocet druhu, ktere jeste nevyhynuly) a je to obrovska, ne prilis navstevovane rezervace na poloostrove Osa na jihu. Da se v ni i chodit a spat, tak to bychom radi stihli. Pak jsou tu aktivni vulkam Arenal (ze ktereho skutecne tece lava) a pobliz nejproflaklejsi park Monte verde. Je toho vic, nejprve asi pojedeme na jih naseho poloostrova na tripatrovy vodopad v pobrezni rezervaci a na mistni canopy tour - chozeni po mustkach v korunach stromu a jezdeni na lane mezi nimi.
Uz budu koncit. Mejte se doma vsichni hezky a po vikendu zase napisu. Samozrejme vsechny pozdravuej Katka.
středa 20. února 2008
Prvni zaznam
Rodice, pratele, kamaradi,
nekteri z Vas (zejmena Ti, kteri by o nas mohli mit strach) obdrzeli v pondeli strucny email v tom smyslu, ze nas Gumil (kamarad, ktery se tu o nas stara) vyzvedl v poradku na letisti a my se s nadsenim ubirame v jeho uzasne rozlehlem voze Chevrolet Scottsdale
ze San Jose, resp. Hereidy, kde jsme spali prvi noc, do Samary.
Vsechno bylo v poradku jen asi dalsi dve hodiny. V relativnim klidku jsme jeste stihli kouknout na malou kolonii krokodylu (z mostu), cca 30 kousku, mam video jak se perou. Po obede zacalo prset a nam nefungovali sterace. Kdyz si uvedomime, ze kvalita silnic neni na Kostarice nejlepsi, jede se serpentinami a lesem a mistni ridici nemaji pud sebezachovy a klidne jedou v zatacce polovinou napravy v protismeru, neni asi treba zduraznovat, ze jsme meli problem. Nejprve prselo malo a my se snazili najit servis, kdyz pak zacalo prset opravdu hodne, museli jsme zastavit. Po cca pul hodine jsme se rozhodli dojet alespon na nejblizsi benzinku a tak se ridic a spolujezdec vyklonili a divali se ven - tak jsme ujeli asi 2-3 km a na benzince auto po chvili opravili. Presneji receno jsme odmontovali sterac u spolujezdce, ktery drel a sterac u ridice pak jiz fungoval. Misto na zapad slunce jsme dojeli cca ve 21 30.
Plaze, jidlo, pohoda
Prvni vec, ktera vas tu zaujme je to, ze zadny Kostarican nevypada vystresovane, nervozne nebo ze by nejak jinak psychicky stradal. Kazdy ma na vsechno dost casu, na coz je treba si zvyknout a pocitat s tim. Kazdopadne jsme objeli par mistnich plazi nakoupili cerstve ryby a krevety k veceri, podivali se na surfare a vubec se tak nejak aklimatizovali na casove pasno, ktere je o sedm hodin jinde.
Co se tyka nasi vcerejsi vecere: Ryba, kterou by clovek v Cechach koupil za 1500 nejmin stala 5$ a kilo krevet (obrich, mely 12-15 cm) stalo, ted se radeji posadte, 9$ (cca 150Kc). Proste nadhera. Vsechno cerstve, navic nam Gumil vzdy vyjedna cenu a radi kde nakupovat. Kazdy ho tu zna, je to tak trochu mistni maskot - je to vysisovany blondak, ktery se i na mistni pomery chova DOST uvolnene :) Kdyz jsme v restauraci a obsluhuje cisnik, ktery nas s nim videl, nenauctuje nam 23% prirazku a podobne.
Bydlime asi 200m od plaze (250 pri odlivu) a hned vedle nas je mala restauracka pro mistnaky, kde se da levne najist. Uz jsme tu i lehce popili Cuba Libre a Corona jsou vicemene stajne drahe jako pivo a kazdopadne tak levne, ze si jich tu muzeme uzivat do sytosti.
Vodopad
Dnes jsme byli na nadhernem vodopadu, takova soustava tunek, sladka voda, stin, skakani do vody, prirodni bublinkova lazen v tunce, proste parada. Pry ma brzy zacit mangova sezona, kazdopadne dzusy z cerstveho ovoce tu maji vsude. Navic se na vas v restauracich usmivaji, nesnazi se sidit, ale naopak pohositi (casto dostanete neco navic). Nikomu nevadi, kdyz sedite a nic si nedate. Chlapci si vcera take zakoupili pruty, tak uvidime, co chytnou kazdopadne ryb tu jsou tuny a tak budeme mit mozna vecer zase rybinu (ach jo :) )
Rychlost internetu je tu takova, ze by se ani o rychlosti nemelo mluvit (nacist uvodni stranku mailu 1-2 minuty), takze fotky pridam nekdy pozdeji. Take se omlouvam za preklepy, chyby a slohovou kvalitu svych prispevku-nechce se mi to po sobe cist.
Mejte se hezky, a brzo se zase ozvu.
jo a prosim o reakce v komentarich, at vim co psat a co ne.
za oba Martin
nekteri z Vas (zejmena Ti, kteri by o nas mohli mit strach) obdrzeli v pondeli strucny email v tom smyslu, ze nas Gumil (kamarad, ktery se tu o nas stara) vyzvedl v poradku na letisti a my se s nadsenim ubirame v jeho uzasne rozlehlem voze Chevrolet Scottsdale
ze San Jose, resp. Hereidy, kde jsme spali prvi noc, do Samary.
Vsechno bylo v poradku jen asi dalsi dve hodiny. V relativnim klidku jsme jeste stihli kouknout na malou kolonii krokodylu (z mostu), cca 30 kousku, mam video jak se perou. Po obede zacalo prset a nam nefungovali sterace. Kdyz si uvedomime, ze kvalita silnic neni na Kostarice nejlepsi, jede se serpentinami a lesem a mistni ridici nemaji pud sebezachovy a klidne jedou v zatacce polovinou napravy v protismeru, neni asi treba zduraznovat, ze jsme meli problem. Nejprve prselo malo a my se snazili najit servis, kdyz pak zacalo prset opravdu hodne, museli jsme zastavit. Po cca pul hodine jsme se rozhodli dojet alespon na nejblizsi benzinku a tak se ridic a spolujezdec vyklonili a divali se ven - tak jsme ujeli asi 2-3 km a na benzince auto po chvili opravili. Presneji receno jsme odmontovali sterac u spolujezdce, ktery drel a sterac u ridice pak jiz fungoval. Misto na zapad slunce jsme dojeli cca ve 21 30.
Plaze, jidlo, pohoda
Prvni vec, ktera vas tu zaujme je to, ze zadny Kostarican nevypada vystresovane, nervozne nebo ze by nejak jinak psychicky stradal. Kazdy ma na vsechno dost casu, na coz je treba si zvyknout a pocitat s tim. Kazdopadne jsme objeli par mistnich plazi nakoupili cerstve ryby a krevety k veceri, podivali se na surfare a vubec se tak nejak aklimatizovali na casove pasno, ktere je o sedm hodin jinde.
Co se tyka nasi vcerejsi vecere: Ryba, kterou by clovek v Cechach koupil za 1500 nejmin stala 5$ a kilo krevet (obrich, mely 12-15 cm) stalo, ted se radeji posadte, 9$ (cca 150Kc). Proste nadhera. Vsechno cerstve, navic nam Gumil vzdy vyjedna cenu a radi kde nakupovat. Kazdy ho tu zna, je to tak trochu mistni maskot - je to vysisovany blondak, ktery se i na mistni pomery chova DOST uvolnene :) Kdyz jsme v restauraci a obsluhuje cisnik, ktery nas s nim videl, nenauctuje nam 23% prirazku a podobne.
Bydlime asi 200m od plaze (250 pri odlivu) a hned vedle nas je mala restauracka pro mistnaky, kde se da levne najist. Uz jsme tu i lehce popili Cuba Libre a Corona jsou vicemene stajne drahe jako pivo a kazdopadne tak levne, ze si jich tu muzeme uzivat do sytosti.
Vodopad
Dnes jsme byli na nadhernem vodopadu, takova soustava tunek, sladka voda, stin, skakani do vody, prirodni bublinkova lazen v tunce, proste parada. Pry ma brzy zacit mangova sezona, kazdopadne dzusy z cerstveho ovoce tu maji vsude. Navic se na vas v restauracich usmivaji, nesnazi se sidit, ale naopak pohositi (casto dostanete neco navic). Nikomu nevadi, kdyz sedite a nic si nedate. Chlapci si vcera take zakoupili pruty, tak uvidime, co chytnou kazdopadne ryb tu jsou tuny a tak budeme mit mozna vecer zase rybinu (ach jo :) )
Rychlost internetu je tu takova, ze by se ani o rychlosti nemelo mluvit (nacist uvodni stranku mailu 1-2 minuty), takze fotky pridam nekdy pozdeji. Take se omlouvam za preklepy, chyby a slohovou kvalitu svych prispevku-nechce se mi to po sobe cist.
Mejte se hezky, a brzo se zase ozvu.
jo a prosim o reakce v komentarich, at vim co psat a co ne.
za oba Martin
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)